Generační obměna je tu! Silné generaci Hřebejků, Zelenků, Svěráků a Ondříčků, kteří debutovali v 90. letech a třicet let drželi kormidlo české kinematografie pevně v rukou, konečně dorostla konkurence. Začínající režiséři nabízejí velmi pestrou paletu témat i žánrů: Adam Sedlák zve na adrenalinovou noční jízdu plnou rapu a drog (BANGER.), Šimon Holý jemnými tahy kreslí psychologický portrét šedesátileté ženy v krizi (A pak přišla láska…), Tomasz Wiński otevírá třináctou komnatu sexuálních fantazií (Hranice lásky), Jiří Havelka rekonstruuje masakr na Švédských šancích v červnu 1945 (Očitý svědek)… Dramaturgem sekce Novinky je Jaroslav Sedláček.
Jak byste zhodnotil českou a slovenskou tvorbu uplynulého roku?
Mnoho filmů, málo diváků. To je to, co je patrné na první pohled. Pod povrchem se ale podle mě děje ještě něco podstatnějšího. Zdá se mi, že konečně začíná docházet ke generační obměně českého filmu. Svěrákům, Hřebejkům, Zelenkům a vůbec celé téhle mimořádně silné velvet generation konečně dorostla generace, která je jim schopná šlapat na paty, Jestli je to jen sezónní záležitost nebo trvalejší trend, ukáží následující léta, každopádně ty změny, k nimž teď v české kinematografii dochází, jsou velmi zajímavé.
Jak probíhal výběr filmů do programu festivalu?
Řada filmů v době covidu svoji premiéru odkládala tak dlouho, až jim stejně nezbylo nic jiného než jít do kin. Někdo se dokázal aspoň trošku vklínit mezi jednotlivé vlny covidu, jiní to štěstí neměli. Snažil jsem se spolu se svými kolegy vybrat to nejzajímavější, co by neměli minout.
Bylo vám líto, že se na některé filmy třeba nedostalo?
Ano, na některé filmy se nedostalo, protože program prostě není nafukovací. Tak to prostě je. A letos byla ta selekce asi nejnáročnější za ta léta, co mám tuhle sekci na starost.
Novinky se budou promítat i v letním kině na Masarykově náměstí. Tam je dramaturgie asi trošku jiná…
Ano, tam jsou kritéria výběru přece jen trochu volnější. Sám vím z různých festivalů, že od umění je potřeba si občas odpočinout něčím diváčtějším nebo třeba i lehce pokleslým, takže na náměstí se snažím dávat věci divácky vstřícnější, ne ty vyloženě artové už třeba jen pro to, že na náměstí večer hodně chodí i obyvatelé Uherského Hradiště i lidé z bližšího a vzdálenějšího okolí. Diváci se tak mohou těšit na strhující sportovní drama, drsný thriller, dvě romantické komedie, ale například i na absolutně nekorektní komedii ze zákulisí českého fotbalu.
Do Hradiště jezdí k novinkám často početné delegace tvůrců. Na koho se letos můžeme těšit?
Nejpočetnější budou delegace samozřejmě k titulům, které budou mít na Letní filmové škole svoji světovou premiéru. Zahajovací film už jsme prozradili, ten zakončovací odtajníme už brzy. Ale abych slíbil aspoň nějaká jména, tak například Alena Doláková, Zuzana Mauréry, Martin Finger, Pavla Tomicová, Jiří Havelka, Beata Parkanová, Václav Kadrnka, Šimon Holý a celá řada dalších.
Sekce Novinky patří na Filmovce tradičně k nejvyhledávanějším a i když mnohé z uváděných filmů běží zároveň v distribuci, kde třeba návštěvnost není až tak hojná, v Hradišti se na ně stojí dlouhé fronty. Proč myslíte, že tomu tak je?
Diváci od Letní filmové školy očekávají, že tu doženou všechno to, co během roku nestihli. Navíc opravdu ke každému filmu zveme jeho tvůrce, takže diváci mají šanci nejen film vidět, ale díky debatě po projekci ho třeba i lépe pochopit nebo vnímat v širších souvislostech, což jim běžná projekce přece jen neumožní.