V úterních dopoledních hodinách v Respekt stanu na Filmovce vedla Linda Bartošová debatu na téma postavení žen nejen ve filmovém průmyslu. Panelistkami byly dokumentaristka Adéla Komrzý, herečka Denisa Barešová a producentka a dramaturgyně Pavla Janoušková Kubečková.
Moderátorka debatu zahájila videozáznamem projevu Pavly Janouškové Kubečkové na letošním Českém lvu, kde poukázala na nedostatek producentek a režisérek a jejich přehlížení. Přestože řeč v médiích měla velký ohlas, Kubečková nezaregistrovala negativní reakce. „Je možné, že je to tím, že se už moc v tom filmovém průmyslu nepohybuju tak aktivně, sedim si ve svý maringotce na Kokořínsku a tam se toho tolik nedostane,“ řekla s úsměvem. Dodala, že ale naopak měla velmi pozitivní zpětnou vazbu, mimo jiné, od mužských kolegů z oboru.
Kubečková poukázala na skutečnost, že ženy jsou ve filmovém průmyslu diskriminovány podobně jako i v jiných profesích. Podle ní je to u filmu o něco náročnější nebo specifičtější tím, že je to svět z velké části formovaný muži, kteří jsou ve vedení velkých institucí.
Obrovským problémem jsou podle Janouškové Kubečkové také honoráře, které jsou obecně špatně nastavené. Problém je u vysokorozpočtových filmů, kde je tlak větší než u nízkorozpočtových, jako například u dokumentů. „To celý je tak strašně špatně nastavený, a pak je to o tom, že vám někdo řekne, můžete bejt rádi, že to děláte, nemusíte to dělat,“ poznamenala.
Problém má ještě další vrstvu. Ženy dostávají za stejnou práci třeba i třikrát méně zaplaceno než muži. „Kluci jsou schopný si říct o daleko větší honorář, a to třeba až dvojnásobně než holky. Mám dojem, že je to o tom, jak si kdo svojí cenu nastaví. Kluci jsou schopnější si ji nastavit vyšší, taky to okolí, producenti a instituce jsou ochotni jim je dát,“ uvedla Komrzý.
Panelistky se shodly na tom, že problém začaly vnímat až retrospektivně. „Zpětně si uvědomuju, jak jsem jednoduše byla formovatelná. A jak mě ty zkušenosti třeba s producentama jako mužema, hodně silnejma, dost usadily na svý místo,“ popsala svoji zkušenost Komrzý. „A potom jakákoliv další schůzka, kdy jsme se potřebovali bavit třeba o smlouvě nebo o penězích, tak pro mě byla neskutečně stresující a vlastně doteď to pořádně neumím,“ pokračovala.
Účastnice diskuze upozornily na absenci žen v managementu v televizi. „Když jdeš na programovou radu Český televize, kde se schvalujou nový projekty, tak je to smutný, když tam před tebou defiluje tahle sausage party,“ řekla Kubečková. „Ženy tam často ani nechtějí, právě kvůli téhle atmosféře, to je obrovská chobotnice problému,“ reagovala na ni Bartošová, která mezi lety 2013 a 2022 v ČT pracovala jako reportérka a moderátorka.
Jedním z řešení, o kterém hostky debatovaly, byl bodový systém, který už funguje v zahraničí, podle kterého se přiřazují peníze od fondů a investorů. Jsou v něm zahrnuty různé kategorie, například udržitelnost, kvalita nebo právě poměr žen a mužů, kteří na projektu pracují.
Dalším možným řešením jsou kvóty. „To není nějaký ultimátní cíl, aby bylo 50% žen někde. To je o tom, aby se to umožnilo, aby se společnost dokázala nějakým způsobem proměnit. Je to nástroj,“ podotkla Kubečková. Zároveň ale připomněla, že v současné české společnosti je téma kvót nepopulární a konfliktní.
Debata rezonovala s publikem. „Já jsem k tomu (ke kvótám – pozn. autorky) měl vždycky spíš odmítavej postoj, považoval jsem to za nefunkční řešení, ale z toho co tady zaznělo, asi to přehodnotím. Ještě si to musím promyslet,“ svěřil se jeden posluchač po konci diskuze.
Autor: Kristýna Dočekalová
Foto: Michael Džindžichašvili