V zahraničí dnes za nejproslulejší příspěvek žánru wu-xia platí mezinárodními cenami ověnčený Tygr a drak (2000). Globální hit Anga Leeho při tom představuje pokornou a láskyplnou poctu největšímu mistrovi wu-xia filmů Kingovi Hu a jeho stěžejnímu dílu Dotek zenu (1971). Jeho příběh přiblíží divákům LFŠ Jiří Flígl.
Zatímco žánr filmů s bojovými uměními se skrze lokální varianty rozšířil z Dálného východu do celého světa, wu-xia zůstává kategorií vlastní čínským teritoriím. Věcně řečeno se jedná o fantaskně stylizované kostýmní příběhy o nadlidsky nadaných potulných šermířích, kteří ve svobodném světě stranou vlivu oficiálních autorit bojují proti bezpráví.
Režisér King Hu narozený v Číně se prosadil v hongkongské studiové továrně Shaw Brothers, ale cítil se kreativně svazován tamním odosobněným systémem. Dotek zenu byl druhým z řady autorských žánrových projektů, které Hu realizoval v nezávislé produkci na Tchaj-wanu. Již svými předchozími snímky Spojení Shaolinů (Come Drink with Me, 1966) a Dragon Inn (Dragon Gate Inn, 1967) Hu ustanovil moderní styl wu-xia filmů. Od báchorek oplývajících magií a fantastičnem je posunul k polidštěným hrdinům, zaměřil se na ženské hrdinky a přišel s výsostně osobitým stylem soubojů postaveným na eliptickém střihu.
Dotek zenu představuje nejdokonalejší a nejméně kompromisní podobu Huova přístupu k žánru. Vytvořil esenciálně čínské dílo, které se opírá o estetickou tradici pekingské opery, moderně pojímá literární tradici nejen wu-xia románů, ale také lidových strašidelných příběhů, a navíc žánrové elementy pozdvihuje osobním nadhledem i buddhistickými myšlenkami.
Dramaturg:
Jiří Flígl, programový ředitel kina Aero a Bia Oko, dříve také dramaturg asijských sekcí či poradce na festivalech Filmasia, Febiofest či Karlovy Vary, zakladatel a redaktor webu o dálnovýchodních filmech Rejže.cz a přispěvatel Cinepuru či týdeníku A2.