Pondělní odpoledne na Filmovce patřilo lekci filmu filipínského režiséra a někdejšího filmového kritika Lava Diaze. V Malém sále Klubu kultury mluvil o svých filmových začátcích, neobvyklé délce jeho filmů, ale i o tom, jak se silně stavěl proti diktatuře Ferdinanda Marcose. Večer pak převzal Výroční cenu Asociace českých filmových klubů.
Lav Diaz měl cestu k filmu složitější než mnozí jiní filmaři. „Film jsem vždy miloval. Žil jsem ale v malé vesnici, takže jsem každý víkend jezdil dvě hodiny do vedlejšího města, abych mohl dlouhé hodiny strávit sledováním filmů,“ podotkl. Inspirací ve tvorbě filmů se mu stala jeho rodina, ale i rodné Filipíny.
Klíčová témata, která se v jeho filmech opakují, jsou přízraky minulých období kolonizace a diktatury na Filipínách, historická proměna filipínské společnosti nebo krutá vláda filipínského diktátora Ferdinanda Marcose. Jeho snímek Období ďábla přibližuje autoritářský režim, zároveň chce diváky naučit se této síle postavit a bojovat.
„Jak mohou lidé přežít, pokud nebudou bojovat. Není to vtip, fašismus není vtip, imperialismus není vtip, nacisté nebyli vtip. Musíme najít konkrétní cesty, jak se jim postavit,“ dodal k ukázce filmu, který přibližuje stanné právo a život na Filipínách během Marcosovy vlády. „Moje filmy mají vyvolat diskuzi, dostat se do společenského diskurzu,“ dodal.
Ve své tvorbě se věnuje především takzvanému slow cinema, tedy filmům, které se vyznačují observačním stylem s pomalým vyprávěním a kladou důraz na dlouhé statické záběry. Patří mezi ně i více než sedmihodinový film Melancholie, jejž Filmovka nabídla v nedělním odpoledni. „Není to záměr, tvořit dlouhé filmy. Zároveň to taky není ten takzvaný hollywoodský standard, kde je dvouhodinovka orientovaná na trh. Já se chci na rozdíl od nich držet vlastních podmínek,“ řekl režisér. „Když se pustím do dlouhého filmu, beru to jako závazek. Zda film bude dvouhodinový nebo jedenáctihodinový, se rozhoduji během natáčení, ovlivňuje mě místo a emoce, které z něj vyzařují,“ dodal.
Projekci Melancholie si na LFŠ nenechalo ujít 50 diváků. „Kupodivu jsem vydržela a neodešla jsem. Pár slow cinema filmů jsem viděla, dopředu jsem tedy věděla, co mě čeká. Tehdy jsem během filmu několikrát odběhla, tentokrát jsem to vydržela a jsem za to ráda!“ řekla po projekci divačka Ivana. „Já bych si tento film doma nepustil, Filmovka perfektně nabízí si vyzkoušet něco nového. Ale musím říct, že ho budu ještě nějakou dobu vstřebávat,“ řekl další z diváků Lukáš.
Před projekcí jednoho z kratších filmů režiséra Diaze, Když vlny utichly s délkou přibližně tří hodin, si z rukou ředitelky festivalu Radany Korené a programového ředitele Jana Jílka filipínský umělec převzal výroční cenu Asociace českých filmových klubů za absolutní výjimečnost v současném uměleckém filmu a za hluboce originální filmy zkoumající minulost i současnost Filipín.
Poslední jeho film na Filmovce Norte, konec historie mohou návštěvníci zhlédnout během středečního rána v kině Hvězda.
Autor: Tereza Bartáková
Foto: Radek Petrášek