Dramaturg Jan Jendřejek se v sekci FAMU History 4: Ztracená generace zaměří (nejenom) na československé tvůrce a jejich posrpnové osudy. Můžete se těšit na seznámení s filmy Angeliky Hanauerové, Vladimíra Drhy, Jaroslava Soukupa či Agnieszky Holland a také na osobní setkání s pány Morisem Issou a Vlastimilem Venclíkem.
Na FAMU nastupovali v uvolněných 60. letech poté, co jejich starší spolužáci úspěšně prezentovali vzedmutí československého filmu na světových festivalech. Bylo do nich vkládáno mnoho nadějí, ovšem přišel srpen 1968 a život v celém Československu i na FAMU se zásadně změnil. Studenti, pokud jim bylo umožněno absolvovat, mnohdy dlouhé roky nemohli točit a museli se zříci svých ambicí. Přes prověrky nastupující normalizace neprošel skoro nikdo – proto je můžeme nazývat „Ztracenou generací“.
Kteří režiséři spadají do tohoto období a na které jejich filmy se můžeme těšit?
Mimo jiné se v tomto ročníku budeme věnovat Vladimíru Drhovi a jeho filmu Ceremoniál, Angelice Hanauerové a jejímu absolventskému snímku Dostal jsem nápad udělat kočku či Agnieszce Holland a jejímu filmu Hřích boha.
Proč by si divák neměl nechat ujít právě tuto sekci?
Mnohé z těchto snímků už zřejmě nikdy jinde neuvidíte. To by byla lehce populistická rychlá odpověď. Je třeba si připomínat, jaké osudy měli kulturní činitelé, kterým bylo znemožněno pracovat v oboru po srpnu 1968. Představte si, že jste studentem v druhé polovině 60. let, kdy vaše země pomalu směřuje k lepším zítřkům – i když ne úplně k demokracii, ale k socialismu s lidskou tváří. Když tu náhle všechny vaše ideály a sny násilně přeruší invaze sovětských vojsk. Za pomoci odborných úvodů, přednášky a také díky přislíbené návštěvě pánů Morise Issy a Vlastimila Venclíka se pokusíme tuto nastalou situaci přiblížit našim divákům.
Na který z filmů se nejvíc těšíte vy osobně?
Určitě bude zážitek vidět na velkém plátně film Pukrylukri režiséra Morise Issy a samozřejmě Nezvaného hosta Vlastimila Venclíka.