Propásli jste v úterý dopoledne debatu o tom, jak si založit vlastní filmový klub nebo kino? Provedeme vás procesem, na jehož konci můžete i vy sami začít promítat. O užitečné rady se podělil Petr Vítek, jeden ze zakladatelů kina Aero a vedoucí vzdělávacího projektu Nové kino. Své projekty i zkušenosti také sdíleli Kristýna Genttnerová z projektu Promítej i ty!, Ivana Formanová z KineDoku, Lukáš Foldyna, klubista z Frýdlantu nad Ostravicí, a Iva Hejlíčková, programová ředitelka Letní filmové školy.
-
Ujasněte si, PROČ chcete promítat. Je to kvůli tomu, že ve městě, kde žijete, není kino? Nebo tam funguje, ale nehrají v něm to, co byste chtěli vidět? Anebo stojíte o to si promítání jen tak zkusit?
Ve chvíli, kdy znáte svou startovní pozici, podívejte se, zda ve vašem městě už někdo kino provozuje, nebo ne. Pokud odpovíte ano, pokračujte ve čtení k bodu 2, pokud odpovíte ne, pokračujte k bodu 5 a 6.
-
Ve vašem městě kino funguje. Nejsnazší je proto zajít za jeho provozovatelem a nabídnout mu pomoc. Připravte si koncept změny, který mu předložíte. Víte, co je vaším cílem? Chcete navrhnout jinou dramaturgii, uspořádat přehlídku nebo založit filmový klub?
-
Při jednání s provozovatelem kina se držte motta Ivy Hejlíčkové, programové ředitelky Filmovky: „Děláte to výborně, ale pojďme to udělat ještě lepší!“
-
Pokud se nedohodnete, nevadí. Ještě je možnost kino si pro svou akci pronajmout.
-
Ve vašem městě kino nefunguje. Zkuste vypátrat, jestli tam není prostor, který byl dříve využíván jako kino. Můžete se domluvit na jednání s majiteli a kulturní místo opět obnovit. Vždycky je snazší pracovat v kině, i když nefunkčním.
-
Ve vašem městě kino nefunguje a nikdy nefungovalo. Vaším úkolem je tedy najít vhodný prostor k promítání. Hledejte místo, které má vysoké stropy a možnost zřízení kavárny nebo baru. Nezapomeňte, že nové kino by mělo být pro lidi dostupné, můžete využít i prostor, kde se nějaké aktivity už dějí a lidé jsou zvyklí ho navštěvovat. Nejdůležitějším bodem je, abyste vytvořili prostor, kde se lidé budou cítit dobře.
-
Nyní už jste prostor sehnali. Je na čase se vybavit technikou. Při výběru myslete na svou cílovou skupinu. Skupina nadšených klubistů vám odpustí i promítání na bílou zeď, veřejnost si tak ale například film Oppenheimer neužije.
-
Smiřte se s tím, že nemůžete vysílat pouze artové filmy, protože jinak vaše promítání zase brzy skončí. Podívejte se na stránky Unie filmových distributorů a najděte si 20 nejnavštěvovanějších filmů za poslední týdny. Mainstreamovým filmům se ve svém programu nevyhnete.
-
Každé kino, kromě multiplexů, potřebuje i další zdroje financování kromě prodeje vstupenek. Na začátku vám základ příjmů bude tvořit polovina z ceny vstupenek (druhá polovina připadne distributorovi) a tržby z baru nebo kavárny. Pokud se ale budete chtít rozrůstat, musíte hledat podporu i jinde.
-
Pokud jste se po přečtení všech bodů zalekli a najednou váháte, jestli je založení kina pro vás, využijte podpůrných projektů, které vám vaše první kroky do světa kin ulehčí. Zapojit se do projektu Promítej i ty! od festivalu Jeden svět může každý. Po registraci dostanete přístup k databázi dokumentárních filmů, z nichž si kterýkoliv můžete vybrat k projekci. Film máte k dispozici zdarma a vaší povinností je i zdarma ho promítat. Můžete klidně promítat pro sousedy na dvoře, na počtu diváků nezáleží.
-
Když získáte více sebedůvěry a budete si chtít vyzkoušet, jak zvládat i ekonomickou stránku promítání, zapojte se do projektu od KinoDok. Jejich dokumentární filmy už můžete promítat i za vstupné. Stejně jako Promítej i ty! vám KinoDok může poskytnout materiály k propagaci filmu a naplánovat debatu či setkání s hostem po projekci.
-
Další možností je založit si filmový klub. K jeho fungování vám podle klubisty Lukáše Foldyny z Frýdlantu nad Ostravicí stačí tři věci. Podpora zřizovatele kina, váš čas a úsilí a zakotvení se v nějaké komunitě klubistů, například AČFK, abyste získávali zpětnou vazbu na vaši činnost.
-
Vše je naplánované a blíží se samotné promítání. Své diváky potěšíte tím, pokud si nejprve před plátno sami stoupnete a přivítáte je. Film můžete i krátce uvést, vysvětlit, proč jste ho vybrali nebo ho zasadit do kontextu. „Nebojte se svých diváků. Vyprávíte jim příběh, chcete je pozvat na film, tak si s nimi povídejte,“ dodala radu na závěr Iva Hejlíčková. „Ale nesmíte tím člověka umlátit. Deset minut maximálně,“ uzavřela.
Autor: Adéla Černá
Foto: Radek Petrášek